Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití hydroformingu při vytváření strukturovaného povrchu solárního panelu
Řiháček, Jan ; Mašek, Bohuslav (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o využití technologie hydroformování pro výrobu nového typu solárního absorbéru disponujícího přímo protékanou meandrovitou strukturou a strukturovaným povrchem tvořeným jehlanovitými elementy. Jako materiál pro výrobu absorbérů je použita austenitická korozivzdorná ocel X5CrNi18-10. V úvodu práce je provedena literární rešerše zaměřená především na jednotlivé metody technologie hydroformování, jejich použití pro danou problematiku, stanovení tvářecích limitů a využitelnost numerických simulací. Na základě provedené literární studie byla navržena technologie výroby s využitím paralelního hydroformování a tato optimalizována numerickou simulací v prostředí ANSYS. Z provedených výpočtů a materiálových testů byly stanoveny parametry hydroformování pro dvě varianty strukturovaného povrchu tvořeného jehlanovitými dutinami s vrcholovým úhlem 90° a 60°.
Výroba dílce hydroformováním a její optimalizace
Chrz, Jan ; Jopek, Miroslav (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce předkládá analýzu a optimalizaci výroby dílce pomocí technologie paralelního hydroformování. Jako polotovar slouží dva kruhové přístřihy z oceli DC01 o tloušťce 1 mm. V jednom z přístřihů je pomocí technologie Flowdrill zhotoven přívod tvářecího média. Následně jsou oba přístřihy k sobě svařeny laserem a poté tvářeny. Pro analýzu výrobního procesu byla použita numerická simulace pomocí softwaru PAM-STAMP. Tato analýza poskytla informace o ztenčení stěny, velikosti přetvoření, kritických místech na výrobku a odpružení. Ověření numerické simulace proběhlo pomocí srovnání s experimentem. Kritériem pro ověření byl průběh tloušťky dílce. Na základě výsledků simulace je dále v práci provedena optimalizace, která spočívá v určení minimálního potřebného tlaku tvářecího média pro vylisování dílce, a to pro různé vzdálenosti mezi oběma tvářenými plechy.
Výroba součásti rozdělovače nekonvenčními technologiemi tváření
Blažek, Matěj ; Peterková, Eva (oponent) ; Jopek, Miroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na návrh výroby tělesa rozvaděče využívaného pro rozvod teplonosného média v podlahovém topení. Pro součást je vzhledem k sérii 100 000 ks·rok-1, volena technologie vysokotlakého hydrofromování bez aktivního působení axiálních lisovníků. Původní řešení s tvářecím tlakem 58,5 MPa nevedlo k úspěchu a byla nutná optimalizace, kde byl zvýšen tlak na 158,5 MPa, který také nevedl k úspěchu. Následovala další optimalizace spočívající v tváření za tepla při 700 °C a tlaku 158,5 MPa opět bez úspěchu řešení. Poslední možná varianta úprava ve formě změně materiálu na ocel 11 321 a tlaku 134,2 MPa nebyla úspěšná a metoda vysokotlakého hydrofromování s pasivním působením axiálních lisovníku není doporučena pro průmyslovou praxi. Finálním krokem bylo ekonomické zhodnocení, kde byla cena jednoho kusu určena na 133,3 Kč s 20% marží. Při úvaze, že výrobek je vhodný se zisk začne generovat po vyrobení 140 460 kusů.
Výroba dílce hydroformováním a její optimalizace
Chrz, Jan ; Jopek, Miroslav (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce předkládá analýzu a optimalizaci výroby dílce pomocí technologie paralelního hydroformování. Jako polotovar slouží dva kruhové přístřihy z oceli DC01 o tloušťce 1 mm. V jednom z přístřihů je pomocí technologie Flowdrill zhotoven přívod tvářecího média. Následně jsou oba přístřihy k sobě svařeny laserem a poté tvářeny. Pro analýzu výrobního procesu byla použita numerická simulace pomocí softwaru PAM-STAMP. Tato analýza poskytla informace o ztenčení stěny, velikosti přetvoření, kritických místech na výrobku a odpružení. Ověření numerické simulace proběhlo pomocí srovnání s experimentem. Kritériem pro ověření byl průběh tloušťky dílce. Na základě výsledků simulace je dále v práci provedena optimalizace, která spočívá v určení minimálního potřebného tlaku tvářecího média pro vylisování dílce, a to pro různé vzdálenosti mezi oběma tvářenými plechy.
Využití hydroformingu při vytváření strukturovaného povrchu solárního panelu
Řiháček, Jan ; Mašek, Bohuslav (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o využití technologie hydroformování pro výrobu nového typu solárního absorbéru disponujícího přímo protékanou meandrovitou strukturou a strukturovaným povrchem tvořeným jehlanovitými elementy. Jako materiál pro výrobu absorbérů je použita austenitická korozivzdorná ocel X5CrNi18-10. V úvodu práce je provedena literární rešerše zaměřená především na jednotlivé metody technologie hydroformování, jejich použití pro danou problematiku, stanovení tvářecích limitů a využitelnost numerických simulací. Na základě provedené literární studie byla navržena technologie výroby s využitím paralelního hydroformování a tato optimalizována numerickou simulací v prostředí ANSYS. Z provedených výpočtů a materiálových testů byly stanoveny parametry hydroformování pro dvě varianty strukturovaného povrchu tvořeného jehlanovitými dutinami s vrcholovým úhlem 90° a 60°.
Využití hydroformingu při vytváření strukturovaného povrchu solárního panelu
Řiháček, Jan ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o využití technologie hydroformování pro výrobu nového typu solárního absorbéru disponujícího přímo protékanou meandrovitou strukturou a strukturovaným povrchem tvořeným jehlanovitými elementy. Jako materiál pro výrobu absorbérů je použita austenitická korozivzdorná ocel X5CrNi18-10. V úvodu práce je provedena literární rešerše zaměřená především na jednotlivé metody technologie hydroformování, jejich použití pro danou problematiku, stanovení tvářecích limitů a využitelnost numerických simulací. Na základě provedené literární studie byla navržena technologie výroby s využitím paralelního hydroformování a tato optimalizována numerickou simulací v prostředí ANSYS. Z provedených výpočtů a materiálových testů byly stanoveny parametry hydroformování pro dvě varianty strukturovaného povrchu tvořeného jehlanovitými dutinami s vrcholovým úhlem 90° a 60°.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.